Herní výkon týmu na PHC rostl od zápasu k zápasu
Utkání v základní skupině:
Pro náš tým byla základní skupina opravdu velice těžká. Většina soupeřů byli urostlí Skandinávci, kteří spíše připomínali starší dorostence. Proti norskému HIF jsme se trochu herně hledali a sebevědomý soupeř hrál velice tvrdě na hranici opravdu rizika. Ve vyrovnaném utkání, kdy jsme byli lepší technicky, nás soupeř silově a výškově přetlačil. Naši subtilní hráči nedokázali prostřelit vysoké obránce soupeře. Měli jsme ovšem pocit, že za ně hráli věkově starší dorostenci.
Proti Litevcům jsme se snažili urvat první vítězství, ale jejich tým měl vyborně pohybově vybavené hráče, kteří nás nenechali zakončit a poměrně vyrovnaný zápas jsme ztratili díky problémům s prosazením v útočné činnosti. Litevci byli hráči sportovní školy, kde mají minimálně 6 -7 tréninků týdně, což bylo znát. Ale opět vyrovnaný zápas.
Hráči dánského Horningu byli favoritem skupiny, fyzicky vyspělí hráči nám nedali šanci a my jsme si spíše zápas užívali a nehráli naplno. Jednoznačná výhra - jejich fyzická a herní převaha byla znatelná.
V záverečných utkáních základní skupiny nás čekali německé týmy. V prvním utkání proti SG Nussloch jsme hráli poměrně vyrovnanou partii, ale soupeř byl opravdu fyzicky někde jinde a nám se nedařilo hlavně prosadit přes jejich urostlou obranu. V posledním utkání proti MOGONO Leipzig I jsme si řekli, že budeme hrát, zkrátka jak to vyjde a navíc nechceme být ve skupině bez výhry. V tomto utkání nám vyšlo několik taktických tahů - nejprve hra na dva pivoty eliminovala vysunutou obranu německého týmu a do druhého poločasu šel do branky Adam Eremiáš původně z hecu. Naše útočné aktivity a Adam v bráně přiváděly soupeře k šílenství a navíc nám perfektně šlapala obrana. Vítězství bylo důležité, protože jsme se dokázali tímto výkonem nastartovat pro nadstavbovou čast.
Výsledky ve skupině: HIF (Nor) 20:24, VMSM Tauras II (Lit.) 12:16, Horning Handbold (Dan) 16:22, SG 1887 Nussloch (D) 16:22 a SG Mogono Leipzig I (D) 20:14.
Utkání v nadstavbové části play off B:
Do prvního utkání proti Handball Jablonec jsme šli, že nemůžeme prohrát. Motivace nechyběla a obrana pevně držela, podpořená kvalitními výkony brankářů. Soupeře jsme do ničeho nepustili a náš jednoznačný a sebevědomý výkon - pečetil výhru 21:4.
Druhé utkání proti litevskému Panevéžys II - mělo strhující a emotivní podívanou. Spousta emocí na hřišti i v hledišti a velký tlak na rozhodčí. Litevci byli rychlí, ale hodně pádu přifilmovávali. Naše obrana nepůsobila úplně nejjistějším kompktním dojmem, ale díky soupeřově nedisciplinovanosti jsme se dostali do hry a utkání nepustili. Tady nás v kritických okamžicích podržel brankář Vojta Šimka. Kluci dřeli a nakonec jsme vyhráli 17:15. Obrovská kulisa - litevský trenér neunesl prohru se slovy, že rozhodčí z Polska pískali v náš prospěch.
Třetí utkání již v osmifinále nás čekal těžký soupeř z Norska - tým Roros IL. Vítězství v předchozím utkání nás nabilo a na soupeře jsme si věřili. Podali jsme neskutečný výkon v obraně proti fyzicky zdatnějšímu soupeři. Za 30 minut jsme povolili soupeři pouze 6 branek a utkání jsme dohrávali v euforii. Soupeř nenašel za celé utkání recept, jak se poprat s naší obranou.
Čtvrté utkání znamenalo, že jsme se dostali mezi posledních 8 týmů a v případě výhry jsme mohli hrát ještě v neděli před plným hledištěm semifinále. V cestě nám stál kvalitní slovinský tým RD Urbanscape Loka, který měl ve svém středu neskutečné špílmachry na prostoru spojek. Náš taktický manévr nasadit osobní obranu na jednoho z nejlepších hráčů soupeře vyšel. Začátek utkání jsme odehráli velice dobře a udržovali jednobrankový náskok. Prvních 10 minut naprostoi vyorvnaná partie. Pak přišel větší tlak soupeře a neskutečné trefy ze střední vzdálenosti, které o výsledku rozhodli. Soupeř udržoval 4 brankový náskok a nám docházely síly. Nemohli jsme se prosadit v útoku v klíčových pasažích a do utkání jsme nastupovali pouze s jedním hráčem na střídání, kdy David Veselý a Honza Kunc nehráli kvůli zraněním z předchozích utkání. Nutno podotknout, že toto utkání mělo všechno včetně neuvěřitelné divácké kulisy, kdy 60 Slovinců vytvořilo na hale doslova randál a hnalo svůj tým za vítězstvím, včetně bučení na rozhodčí. V posledních 5 minutách už jsme neměli moc sil a soupeř ještě odskočil, ale naše torzo, proti plné lavičcce soupeře dohrávalo se vztyčenou hlavou.
