Nadějný výsledek proti vedoucímu týmu soutěže jsme drželi tři čtvrtiny utkání
Jiskra Třeboň - SK Kuřim 32:23 (13:9)
K poslednímu utkání letošní sezóny jsme zajížděli do Třeboně, kde jsme chtěli potrápit leadera soutěže. Vyjeli jsme o dvě hodiny dříve oproti standardu, abychom včas ze sebe setřásli únavu z dlouhé cesty. Taky jsme to pojali jako malý výlet, kde jsme si dali v místní řízkárně s většinou týmu společný oběd. Procházka přes malebné centrum Třeboně nám pomohla vytrávit a k utkání jsme došli hodinu před začátekm takže ideální dostatek času se rocvičit a připravit. Domácí tým nastoupil do utkání s 9 hráči včetně brankáře. My vzhledem k absencím jsme vzali sebou dva starší žáky.
Do utkání jsme vstoupili aktivně, soupeře naše obrana ubránila a kdyby jsme v prvních 15. minutách proměnili všechny šance, tak jsme mohli vést 12:4 a bylo by zápase. Jenže naše převaha byla otupená nečekanou překážkou a to sice méně pohyblivým, ale obrovitým brankářem domácích. Naši borci nedokázali střelecky zareagovat na brankářovi slabiny a naše šance připomínaly vybíjenou nebo naivní zakončení. To se nám nokonec vymstilo. Soupeř vzal time-out a zlepšil obranu a zrachlil pohyb. Začali jsme mít velké problémy se zakončením v útoku, kdy jsme stříleli z nepřipravených pozic. Naštěstí nás celý první poločas drželi famózními zákroky náš brankář Honza Vaněrka a po tlaku domácích jsme odcházeli s hratelným rozdílem 4 branek 13:9. Bohužel našich 9 branek za poločas bylo opravdu málo. Na druhou stranu soupeř byl z naší hry hodně nervózní, protože naši úroveň hry opravdu nečekal. Bohužel v polovině první půle jsme ztratili spolehlivou spojku Martina Cabejška, který po srážce už utkání nedohrál.
Do druhého poločasu jsme chtěli podat zlepšený výkon, protože jsme na soupeře měli. Zrychlili jsme přechod do útoku a vytvářeli tlak na méně početný tým domácích. Ještě v 12. minutě to bylo 19:16. Soupeř začal hrát nečistě a bez potrestání a často i se slovními nadávkami přímo našim hráčům mimo doslech rozhodčích. Naše hráče to vykolejilo a začali jsme oplácet, ale naše fauly byly více vidět a začali jsme být vylučování. Dokonce jsme hráli i ve 4 hráčích. Začaly nepochopitelné ztráty míče a ztráta koncentrace. To dostalo soupeře na koně a my jsme pak už polevili i v obraně. Když už rozhodčí uznali i gól, kdy domácí hráč proběhl do trháku půl metra v autu, tak se konec utkání proměnil místo koncentrace na hru emocemi. Soupeř od 20. miniuy postupně skóre navyšoval a my jsme jen korigovali. Soupeř se rozhodně nechoval v závěru sportovně.
V prvním poločase naše hra, až na koncovku byla na vysoké úrovni, soupeře jsme přehrávali a kvalitní obrana podpořená super výkonem našeho brankáře odolávala. Ve druhém poločase jsme se nechali soupeřem rozhodit a následnými zbytečnými chybami jsme přišli o lepší výsledek. Pozitivum byl výkon starších žáků Eremiáše a Tamborlaniho, kteří hráli bez respektu a v jejich hře nebyl vidět věkový rozdíl. Z ostatních hráčů se prosadil střelecky Tom Čejka.
